Kniha přibližuje konstruktivní využití podnětů vycházejících z různých podob teorie kolektivní paměti v biblických studiích a současně s nimi vede kritický rozhovor. Ve třinácti kapitolách se zabývá teoretickými otázkami na poli filozofie i různými pokusy o aplikaci v oblasti biblických textů, dějin Izraele a raného křesťanství.
Poskytuje tak představu o možném přínosu teorie kolektivní paměti pro biblistiku, ale i o jejích problematických místech a limitech.