Editace lidského genomu je považována za budoucnost asistované reprodukce. Rodiče získávají možnost určit genetickou podobu dítěte, čímž jsou zásadním způsobem měněny mezigenerační vztahy.
To vyvolává řadu bioetických a právních otázek, zejména o přípustnosti povolení editace lidského genomu do klinické praxe. Nicméně by se nemělo zapomínat ani na praktické právní dopady, které editace genomu může v praxi přinést.
Zvlášť významnou je otázka občanskoprávní odpovědnosti rodičů za újmu způsobenou zásahy do genomu nenarozeného dítěte. Obecně k tomu, aby rodiče mohli nést odpovědnost za újmu na zdraví způsobenou svému dítěti, musí v prvé řadě existovat povinnost rodičů chránit zdraví (genom) nenarozeného dítěte v důsledku jejíhož porušení vznikne budoucímu dítěti újma.