Abstrakt
Text ukazuje, jak více než padesát let po vyhlášení nezávislosti Madagaskaru reagují některé venkovské komunity (communes rurales), zejména na východě ostrova, na stále relativně novou globální situaci. V teoretické rovině autor pracuje s některými koncepty z antropologie postkolonialismu (postkoloniální změna, postkoloniální situace) a antropologie globalizace.
Jak text naznačuje, všechny tyto teoretické přístupy se prolínají při možném vysvětlení lokálních reakcí na globalizaci a její různé průniky do venkovských a městských komunit nejen na Madagaskaru, ale pravděpodobně všude tam, kde se tyto komunity nějakým způsobem vyrovnávají s dědictvím koloniálního režimu. Autor ukazuje, jak dnešní Madagaskar po desetiletích politiky malgašizace a izolacionismu zřejmě vstupuje do nové fáze svých moderních dějin, spočívající ve stále intenzivnějším propojování lokálního, regionálního, národního a globálního prostředí.