Abstrakt
Příspěvek naplňuje dlouhodobou potřebu ocenění průkopnické práce prvního správce rakovnického muzea a zakladatele systematického archeologického bádání na Rakovnicku Jana Rennera (1869-1959). Současná generace muzejníků a archeologů se dodnes opírá o jeho výsledky, které pravidelně publikoval ve Věstníku Musejního spolku, u jehož zrodu rovněž stál.
Z jeho terénních aktivit je možno připomenout průzkum a identifikaci bojiště u Rakovníka (1620) a středověkého dvora Kokrdova, dokumentaci a výzkum hradu Hlavačova, zásluhu o publikaci paleolitické stanice u Lubné nebo o záchranu pravěkých nálezů v Chrášťanech. Šíře jeho záběru však byla mnohem větší - od pořádání městského archivu přes psaní městské kroniky až po záchranu a ochranu stavebních a uměleckých památek a obecně aktivní spolkový život.