Abstract
Prohlídky hradů a zámků si dodnes udržují zásadní podíl na utváření vztahu české společnosti k nedávné i vzdálenější minulosti. Jejich význam v kolektivní paměti posiluje nejen dlouhodobě stabilizovaná forma společná všem objektům, ale také těsné propojení se sférou populární kultury.
Přestože kořeny této široce oblíbené kulturní praktiky sahají do 19. století, ustálenou podobu získala teprve v kontextu státní politiky po roce 1945. Článek shrnuje základní rysy historického vývoje, kterým zpřístupněné a státem spravované památkové objekty v poválečném období prošly a zamýšlí se nad jejich potenciálem pro současnou společnost.