Abstract
Dlouholetá zkušenost s důlní těžbou, pokračující rozšiřování polského dolu Turów, větrné elektrárny, světelný smog pocházející ze skleníků v nedaleké Bogatynii. To vše vytváří specifikum domácího prostředí obyvatel česko-polskoněmeckého trojzemí. Představovaný, v současné době stále probíhající výzkum je zasazený do této oblasti, která v nedávné historii prošla změnami státních hranic, národnostního složení obyvatel i úplným zmizením řady obcí, které musely ustoupit těžbě. Stěžejní složkou projektu je antropologický terénní výzkum, při kterém je využívána
řada metod specifických pro senzorickou etnografii. Mezi hlavní z těchto metod patří multisenzorické vnímání běžného každodenního života participantů, hloubkové rozhovory či senzobiografické procházení prostorem. Cílem zkoumání je tedy prostřednictvím senzorické etnografie přiblížit, jak v této specifické a proměňující se krajině místní obyvatelé vytvářejí a prožívají svůj domov.