Abstrakt
V celosvětovém i lokálním měřítku dochází v současnosti k zásadním změnám životního prostředí. Stejně tak dochází k posunu ve vnímání těchto změn a rozrůzňují se názory na jejich řešení v sociální i politické perspektivě.
Uvedená problematika se dostává do popředí i ve vzdělávání. Pro relevantní rozhodování a jednání ve společnosti je žádoucí rozvíjet environmentální gramotnost každého žáka.
K tomu je zapotřebí poskytovat učitelům odpovídající oporu. Roli potenciálně realizovaného kurikula sehrávají učebnice.
Cílem výzkumu proto bylo zjistit, jak jsou vybrané kognitivní aspekty environmentální gramotnosti zohledňovány v českých učebnicích pro základní školy. Hodnocené aspekty environmentální gramotnosti vychází z dokumentu NAAEE (2019).
Konkrétně byly posuzovány znalostně orientované kategorie environmentálních procesů a systémů. Analyzováno bylo 127 učebnic pro výuku přírodovědných vzdělávacích oborů.
Bylo zjištěno, že aspektům environmentální gramotnosti je v učebnicích přírodních věd věnována poměrně malá pozornost. Ve více než polovině učebnic byly alespoň v implicitní podobě identifikovány pouze aspekty neživé systémy Země, živé systémy Země a interakce člověk s prostředím. Naopak nejméně jsou zohledňovány aspekty kultura a změna a konflikt.
Zjištění ukazují na nedostatečnou oporu pro rozvoj environmentální gramotnosti ve výuce přírodovědných předmětů poskytovanou učitelům učebnicemi. Zároveň vytváří podklad pro další inovace a tvorbu vzdělávacích materiálů.