Abstract
S ohledem na možnost praktického uplatnění v každodenním životě i na trhu práce se ve vzdělávání ukazuje rozvíjení komplexních funkčních gramotností namísto úzkého zaměření na znalosti. Díky tomu se v kontextu příprodovědného vzdělávání dostává do popředí přírodovědná gramotnost jejíž rozvoj zahrnuje i procedurální vědecké dovednosti.
Jelikož je žádoucí tyto dovednosti rozvíjet u všech žáků, je potřebné, aby v této oblasti byli dostatečně připraeni i učitelé. Cílem příspěvku je vymezit pohled na problematiku vědeckých dovedností a jejich klasifikaci a popsat limity jejich rozvoje v kontextu přípravy budoucích učitelů.
Pro identifikaci hlavních limitů byla provedena kvalitativní pilotní studie na případu přípravy učitelů biologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Výsledky poukazují na potřebu systematického přístupu k rozvoji vědeckých dovedností u budoucích učitelů a zprostředkovávání jejich významu.