Abstrakt
Sexuální výchova a její formální uchopení ve vzdělávacím systému je v posledních letech stále diskutovanějším tématem. V České republice se oblast dostala do centra veřejně-politického zájmu na začátku roku 2023, kdy v reakci na řadu kauz sexuálního obtěžování vyjádřil ministr školství Balaš potřebu posílení sexuální výchovy na školách.
S probíhající revizí RVP a s vědomím nedostatečně výzkumně pokryté oblasti považujeme za vhodné se podívat, jak je sexuální výchova v současné České republice rámována institucionálními dokumenty. Provádíme kvalitativní analýzu Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách (2010), vybraných školních vzdělávacích programů (ŠVP) a minimálních preventivních programů (MPP).
Ty srovnáváme s principy, východisky a tématy artikulovanými ve Standardech pro sexuální výchovu v Evropě (BZgA, & WHO, 2010), které vznikly s cílem podpořit zavádění holistické sexuální výchovy. Poukazujeme na významné odlišnosti v pojetí českých dokumentů, zejména na normativní, biologizující a na rizika zaměřenou sexuální výchovu.
Nevyřčený potenciál pro kvalitní uchopení sexuální výchovy, zohlednění sexuální subjektivity a jedinečnosti prožitku dospívajících a interakční povahy sexuality, kterou Standardy WHO zdůrazňují, spatřujeme v oblastech Výchovy k občanství, Etické výchově či v Průřezovém tématu Osobnostní a sociální výchova.