Práce s žáky s poruchou chování (dnes už s náročným chováním) je v současné době stále aktuální téma, protože se jedná o součást vzdělávání. V ČR je inkluzivní přístup procesem, ve kterém je třeba stále hledat limity, aby jej bylo možno více zkvalitnit.
Pro práci v inkluzivní třídě je stanovený speciální pedagog, na práci s žáky s poruchou chování se specializuje sociální pedagog, který v současné době není součástí právního systému země. Pedagog se musí s edukací žáků s poruchami chování vypořádat individuálně.
Má možnost využít služeb školního psychologa či výchovného poradce a oslovit pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP). Při vzdělávání žáků s poruchami chování je klíčová spolupráce speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, školního psychologa, výchovného poradce, školního metodika prevence a sociálního pracovníka.
Spolupráce je důležitá v oblasti organizací, jako jsou speciální pedagogická centra, střediska výchovné péče, odbor sociálně-právní ochrany dětí, výchovné ústavy, diagnostické ústavy, Policie ČR apod. Dále je žádoucí v rámci celoživotního vzdělávání neustále doplňovat znalosti o této specifické skupině žáků.