Abstrakt
Země Františka Josefa (dále země FJ) je nejsevernější euroasijské souostroví, které tvoří 192 ostrovů v Severním ledovém oceánu. Na výstavě budou poprvé české veřejnosti představeny ostrovy a skupiny ostrovů, jejich objevitelé, původ jejich geografických názvů a základní charakteristiky.
Souostroví je z 80 % zaledněno a nejdéle trvajícím obdobím je zima. V zemi FJ žijí zejména mroži lední, narvalové jednorozí, lední medvědi a polární lišky. Až do 17. století panovala představa severního pólu jako magnetového ostrova, obklopeného obřím vírem a čtyřmi kontinenty. Tak je Arktida zachycena i na vystavované mapě G. Mercatora (1595). Severní polární území se těšilo v 19. století velkému zájmu badatelů. Stále zůstával otevřený problém trasy Severozápadního a Severovýchod-ního průjezdu, dále poloha ostrovních arktických skupin, otázka existence pevniny či moře v oblasti severního geografického pólu. K tomu se přidal mezinárodní závod o fyzické dosažení severního pólu. Druhá rakousko-uherská polární výprava (1872-1874), financovaná zejména hrabětem Janem Nepomukem Wilczekem, byla vedena německým polárním badatelem Karlem Weyprechtem a rakouským nadporučíkem Juliem Payerem, pocházejícím z Teplic. Vyplula roku 1872 na plachetním parníku Tegetthoff do oblasti severně od Nové země. Jejím cílem bylo nalézt Severovýchodní průjezd a dosáhnout severní pól. Plavidlo však záhy zamrzlo a nekontrolovaně driftovalo. Výprava na lodi přezimovala a v srpnu 1873 se ocitla u dosud neznámého území, které bylo nazváno zemí Františka Josefa. Výzkum a geodetická měření zde vedl polárník J. Payer. Díky němu se zde dodnes vyskytují česká toponyma. Kromě ostrovů Brožova, Stoličkova a Šanova, jsou zde i Teplická zátoka či Brněnský mys. Po druhém přezimování bylo jasné, že loď se neosvobodí, proto se expedice vydala na strastiplnou cestu směrem na jih. Teprve v létě 1874 dospěla na Novou Zemi, odkud je zachránili ruští rybáři. Výprava sice nedosáhla původního cíle, ale učinila nové převratné objevy. Nelze opominout ani české a moravské důstojníky, strojníka a topiče na palubě Tegetthoffu. Byli to: poručík řadové lodi z Chomutova Gustav Brož (Brosch), praporčík řadové lodi Eduard Orel z Nového Jičína, strojník Ota Kříž z Pačlavic u Kroměříže (pochován na Wilczekově ostrově) a topič Josef Pospíšil z Přerova. J. Payer vytvořil první mapu souostroví země FJ. Po návratu publikoval rozsáhlou monografii s vlastními ilustracemi a mapami. Odešel z armády a věnoval se malířství. Také K. Weyprecht publikoval memoáry a inicioval vznik mezinárodního polárního výzkumu. Ve výzkumech země FJ pokračovaly další expedice, z nichž nejvýznamnější byla výprava Fridtjofa Nansena (1893-1896) na lodi Fram s bohatými vědeckými objevy.
Ještě před rokem 1914 opadl mezinárodní zájem o zemi FJ jako "bránu severu". Bylo totiž jasné, že z ostrovů není možné po souši dojít k severnímu pólu. V letech 1908-1909 se rozhořel boj dvou Američanů o prvenství v dosažení severního pólu. Robert E. Peary oznámil, že dosáhl severního pólu, a Frederick A. Cook prohlásil totéž. Cookovo prvenství bylo zpochybněno a v současnosti je nejasný i Pearyho primát. Teprve roku 1926 Nor Roald E. G. Amundsen a italský generál Umberto Nobile spolu s členy posádky přeletěli poprvé severní pól ve vzducholodi Norge. Z Čechů to byl František Běhounek, který jako první dosáhl roku 1928 severního pólu v posádce italské vzducholodi Italia. Muzeum v Teplicích i Geofyzikální ústav AV ČR poskytly na výstavu kopie pláten s polární tematikou namalovaných J. Payerem. Z Rakouské národní knihovny byla získána kopie Payerovy rukopisné mapy země FJ. Další vídeňské muzeum poskytlo fotografii modelu lodi Admiral Tegetthoff. Z Katedry zoologie PřF UK byly poskytnuty preparáty ptactva žijícího na archipelu. Výstavu doprovodí dokumentární filmy, mimo jiné i film Poslední výprava z produkce firmy Speleo-Josef Řehák.