Abstrakt
Výstava představuje život a dílo rakouského vojenského inženýra a kartografa Johanna Christopha Müllera (1673-1721), jehož tzv. velká mapa Čech pod titulem Mappa geographica Regni Bohemiae byla publikována před 300 lety. Mapování probíhalo postupně.
Müller nejprve zaměřil a zakreslil Uhry, poté Moravu a v roce 1712 započal s velkou mapou Českého království. Práce v terénu dokončil roku 1718.
Mapu v měřítku 1 : 132 000 rozvrhl do 25 sekcí. 48 mapových značek v legendě označuje nejen města, vesnice a kláštery, ale i doly, sklárny, nebo například mlýny. Zaznamenal také pohoří, vodní toky a rybníky.
Na mapě se projevily změny v zemském zřízení, kdy v roce 1714 byla země rozdělena na 12 krajů. Po dokončení Müllerova díla v roce 1720 české stavy pověřily vyrytím mapy na měděné desky augsburského mistra Michaela Kauffera.
Rohové ilustrace mapy originálně navrhl známý barokní malíř Václav Vavřinec Reiner. Vydání díla v roce 1722 se bohužel autor nedožil. 48letý J.
Ch. Müller zemřel o rok dříve pracovním vyčerpáním.
V jeho díle pokračoval poručík Johann Wolfgang Wieland, který dokončil revize tiskových desek velké mapy. Dílo pak zmenšil do podoby tzv. střední mapy v měřítku 1 : 231 000.
Měděné matrice mapy Čech se dochovaly dodnes v Národním technickém muzeu v Praze. V roce 1934 z nich dokonce byly vytištěny novotisky pro edici starých map vydávanou tehdejším Geografickým ústavem Univerzity Karlovy pod názvem Monumenta cartographica Bohemiae.
Edici vedli univerzitní profesoři Václav Švambera a Bedřich Šalamon. Rekonstrukci monumentálního novotisku si návštěvníci mohou prohlédnout ve vedlejší chodbě v 2. patře, kde je tato velká mapa instalována.
Kromě velké a střední mapy je na výstavě představena i mapa Chebska a její rukopis z roku 1714. Dále jsou vystaveny mapy Moravy a Uher.
Velká Müllerova mapa byla tajná. Císař dal sice souhlas k volnému prodeji, ale až do roku 1805 byl její prodej kontrolován a povolován pouze guberniálním prezidiem.
Müllerova mapa se pak využívala prakticky dalších 100 let. Po sedmileté válce (1756-1763) se vyměřovalo v Čechách znovu.
Podkladem prvního vojenského mapování (1764-1767) se stala opět Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1 : 28 800. Důstojníci do ní zakreslovali metodou "á la vue", tj. prostým pozorováním terénu silnice, mosty a zejména zemskou hranici.
Z tohoto mapování ale listy celé země nikdy souborně nevyšly. Proto používali vojevůdci všech bojujících stran Müllerovu i Wielandovu mapu ještě za napoleonských válek.
O novém vydání se tehdy neuvažovalo, protože se všichni domnívali, že tiskové desky byly zničeny. Návštěvníci výstavy si mohou denně prohlédnout kopie Müllerových map z Mapové sbírky PřF UK, ale i ukázky tiskových desek z Národního technického muzea.
Kopii rukopisného rejstříku k Wielandově střední mapě Čech poskytl laskavě Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. Výstava vznikla již v roce 2020, ale v souvislosti s koronavirovými opatřeními nebyla dostupná veřejnosti.