Interpretace znamená hledání toho, co není očividné, toho, co je skryté. Specifikum interpretace práva pak spočívá ve stanovení konkrétní povinnosti individuálnímu subjektu.
Interpretaci práva tak lze chápat jako postup, který má zajistit, že to, co je stanoveno obecně, bude v souladu s tím, co je aplikováno konkrétně v individuálním případě. Interpretace, jakožto součást procesu aplikace práva, se však obvykle ztotožňuje pouze s "konkretizací" rozhodnutí, která souvisí s mírou abstraktnosti obecné normy, pod níž je dotyčná skutková situace podřazena.
Příspěvek ukazuje na příkladu slavné Shakespearovy hry Kupec Benátský, že k interpretaci práva dochází již v souvislosti výběrem té správné normy z možných alternativ a navazuje tak na pojetí Pavla Holländera, který chápe aplikaci práva, jako kaskádu korelací.