Princip proporcionality se v českém ústavním právu zformoval v rozhodovací praxi soudů, kterou rozvíjí a kriticky komentuje právní doktrína. Praxe českého Ústavního soudu reflektovala teoretické problémy proporcionality, zejména potřebu proměnlivé intenzity soudního přezkumu s ohledem na požadavek diskrece zákonodárce.
Trend sbližování teoretických a praktických přístupů k proporcionalitě lze vysledovat již v díle průkopníka vývoje tohoto principu v českém ústavním právu, profesora Pavla Holl ändera. Příspěvek rovněž naznačuje, jaké problémy se v současné době při aplikaci principu proporcionality objevují a jak je může řešit právní doktrína.
Příspěvek se zaměřuje zejména na aplikaci principu proporcionality v situaci nárůstu populismu a na potřebu specifické aplikace testu proporcionality na opatření přijímaná za výjimečných stavů, např. v době pandemie COVID-19. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že princip proporcionality je třeba aplikovat i na opatření přijímaná za výjimečných stavů.