Prospektivní a retroaktivní účinky zákona jako kritérium posuzování dobré a spravedlivé právní regulace
Abstrakt
Název vědecké konference "Právo a ideál dobra a spravedlnosti" v sobě zahrnuje dvě základní hodnoty, které jsou s právní regulací odnepaměti spojovány. Již antičtí římští právníci považovali právo za "ars aequi et boni" Toto "umění" v jejich chápání zahrnovalo jak tvorbu práva, tak jeho aplikaci s cílem nalézt taková právní řešení společenských vztahů, která lze považovat za optimální, tedy slušná a spravedlivá jak z hlediska jednotlivec, tak i společnosti.
Je obtížné v úplnosti definovat obsah tohoto požadavku jednak vzhledem k jeho mnohovrstevnosti, jednak s ohledem na nutnou relativitu obou jeho prvků. Je-li jedním z úkolů práva uvádět do souladu potřeby jednotlivců na straně jedné a společnosti na straně druhé, nelze se vyhnout střetům odlišných zájmů, představ a potřeb. Současné právní řády tuto skutečnost reflektují v mnoha souvislostech.
Běžnou situací je omezování základních práv jednotlivec z důvodu prosazování veřejného zájmu na dosažení určitých cílů. Moderní právní řády jsou vybaveny různými instrumenty, s jejichž pomocí jsou zvolená řešení střetů jednotlivých hodnot, potřeb či zájmů legitimizována.
I přesto nelze vyloučit, že výsledné řešení, ať již se postaví v konkrétním případě za zájem jednotlivce, v důsledku čehož se neprosadí zájem celku, nebo naopak podpoří zájem celku na úkor zájmu jednotlivce, nebude z obecného hlediska považováno za akceptovatelné.