Fragmenty českých knižních sbírek v evropských knihovnách: Žitava, Drážďany, Vratislav, Vídeň, Řezno, Paříž
Abstrakt
Tato kniha shrnuje výsledky provenienčního výzkumu v několika zahraničních knihovnách za posledních pět let, jehož cílem bylo identifikovat fragmenty knižních fondů české provenience, které se v minulosti dostaly do zahraničí. Výzkum se zaměřuje na knihovny v Žitavě, Drážďanech, Vratislavi, Řezně, Vídni a Paříži.
Christian Weise Bibliothek v Žitavě a Sächsische Landes- und Universitätsbibliothek v Drážďanech spojují fragmenty knihoven českých exulantů z doby po bitvě na Bílé hoře. V tomto případě byl výzkum zaměřen na rekonstrukci knihovny prvního kazatele žitavského evangelického sboru českých exulantů Pavla Crupia (1594-1668), který městu Žitava zanechal knihovnu čítající 510 knih.
Ve Vratislavi se výzkum zaměřil na sbírku rukopisů a starých tisků v tamní univerzitní knihovně, která obsahuje řadu knih významných českých osobností raného novověku. V knihovně vratislavského Ossolinea se nachází řada jazykově i provenienčně bohemikálních tisků, z nichž 142 svazků pochází z Knihovny Národního muzea z roku 1833.
Ve dvorní knihovně knížat Thurnů a Taxisů v Regensburgu byly nalezeny a identifikovány fragmenty zámecké knihovny v Chroustovicích, která kdysi patřila rodu Kinských. Ve vídeňské Österreichische Nationalbibliothek bylo identifikováno celkem 45 nových knih z bývalé knihovny hraběte Františka Eusebia Pöttinga (1626-1678).
Pötting byl v letech 1663-1674 vyslancem císaře Leopolda v Madridu. V knižní sbírce Institutu slovanských studií v Paříži, která byla v první polovině 20. století podporována knižními dary jednotlivců i československým státem, se nachází bývalá knihovna profesora slovanských jazyků Louise Légera.
Zvláštní pozornost je věnována dlouholetému řediteli ústavu André Mazonovi (1881-1967).