Abstrakt
Z oblastí "srdce" halštatské Evropy zmizely depoty. Pokud jde o okrajové oblasti, mezi něž patří i Morava, byla situace odlišná.
Elitní halštatský poklad z Bánova - "Skalky", okres Uherské Hradiště (CZ), datovaný do let 575-550 př. n. l., dokládá, že některé regiony se svých "starých zvyků doby bronzové" nevzdaly. Poklad patří k nejexkluzivnějšímu souboru nálezů datovaných do doby halštatské nalezených na území České republiky.
Jeho 1 500-2 000 kusů jantarových korálků představuje největší samostatný pravěký soubor jantaru v České republice. V 6. století př.
Kr. byla východní část dnešní České republiky (Morava) hlavní tranzitní oblastí baltského jantaru do Středomoří. Na trase Jantarové stezky probíhal rozsáhlý výměnný obchod.
Součástí bánovského pokladu byly exkluzivní ženské šperky, které byly zřejmě směňovány za jantar. Jedná se o soubor dračích spon ze současného Slovinska.
Tento článek popisuje okolnosti nálezu, nabízí podrobný katalog nálezů, představuje chronologicko-typologickou analýzu inventáře a poukazuje na původ artefaktů. V rámci této studie byla provedena analýza složení a původu skla pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM-EDS) a jantaru pomocí IR spektrometrie.
Chemická analýza skla určila barviva a složení, což poukazuje na možný původ analyzovaných předmětů. Zatímco jantar odpovídá baltskému spektru, analýza skla odhalila překvapivá zjištění.
Většina korálků neodpovídá očekávanému typu natronového skla, ale staršímu typu mixed-alkali. Dále je uveden přehled depotů doby halštatské na Moravě a metodika jejich studia.
Nastíněn je také model dálkového obchodu na Jantarové stezce a jeho chronologické pozadí. Autoři se zabývají sociální strukturou, elitami, dálkovým obchodem na obchodních stezkách severně od oblasti východohalštatské kultury a předpokládaným ceremoniálem provázejícím vznik depotů.