Abstrakt
Uroteliální karcinom (UC) je nejčastějším histologickým typem zhoubných nádorů močového měchýře. V léčbě neinvazivního UC je standardem provedení transuretrální resekce (TUR) s případnou instilací chemoterapie či BCG vakcíny.
Základním kurativním výkonem nemetastatického invazivního UC je provedení radikální cystektomie (RACE), které by měla předcházet neoadjuvantní chemoterapie s cisplatinou. U pacientů, u nichž RACE není možná, je indikován záchovný protokol.
Základem systémové léčby lokálně pokročilého či metastatického UC je chemoterapie založená na cisplatině. Režimy bez podání cisplatiny mají horší léčebné výsledky.
V posledních letech dochází k dalšímu rozvoji systémové terapie. Uroteliální karcinom močového měchýře patř í mezi nádory ovlivnitelné imunoterapií.
Největší přínos prokázaly protilátky proti kontrolním bodům imunitní reakce. V paliativní terapii lze tuto léčbu indikovat jednak u pacientů po předchozím podání chemoterapie založené na platině, jednak v 1. linii u nemocných neschopných podstoupit chemoterapii založenou na platině.
Novějším postupem je koncept udržovací imunoterapie po předchozím podání chemoterapie založené na platině. Dále se do léčebné strategie dostávají i nové tyrosinkinázové inhibitory (TKI) či konjugované molekuly.
Problémem je nejednoznačnost prediktivních faktorů imunoterapie.