Abstrakt
Tato práce vypracovaná v rámci SVOČ na základě recentní judikatury SDEU identifikuje významně se proměňující obsah zásady účinné soudní ochrany v právu Evropské unie a analyzuje související dopady této zásady na vnitrostátní právní řády členských států. Vedle toho je rozebírán Soudním dvorem Evropské unie naznačený význam práva zakotveného v čl. 47 LZP EU jako práva "samostatného", u kterého pro jeho ochranu či vyžadování náhrady za jeho porušení není třeba porušení žádného dalšího unijního práva. Takový závěr by přitom měl značný význam mj. pro institut odpovědnosti členských států za škodu způsobenou nepoložením předběžné otázky vnitrostátním soudem posledního stupně dle rozhodnutí Soudního dvora ve věci Köbler, resp. obecně pro fungování vnitrostátních soudů jako unijních soudů. Analyzován je též proměňující se význam čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, který s účinnou soudní ochranou v unijním právu úzce souvisí.
Cílem práce je přiblížit recentní vývoj pojímání účinné soudní ochrany v právu EU, jeho rozšiřující se význam a související proměnu procesního práva Unie, a to rovněž se vztahem k charakteru řízení o předběžné otázce podle čl. 267 SFEU, a dále nastínění možností dalšího působení této důležité právní zásady v rozhodovací praxi SDEU a při jeho interakcích s vnitrostátními soudy a členskými státy samotnými.