Abstrakt
Úvod: Po celou historii kardiostimulace je řešen problém nejslabšího článku stimulační soustavy - elektrických svodů (pozn. v češtině se nesprávně nazývá svod elektrodou, přitom elektroda je pouze na samém konci vodiče, který spojuje implantovaný přístroj s myokardem). Stimulační svody měly historicky problémy s izolací nebo zevním potahem, dalším problémem je možnost nalomení nebo zlomení spirály svodu.1,2 Nezanedbatelným problémem jsou i infekce stimulačních systémů.3,4 Ve snaze odstranit tyto problémy byl rozpracován koncept tzv. leadless nebo bezesvodové stimulace srdce, kdy je miniaturní kardiostimulátor implantován přímo do dutiny pravé komory a fixační mechanismus zajištuje kontakt elektrody s myokardem a zabezpečuje stabilitu.5,6 Ze dvou systémů, které byly testovány a uvedeny na trh, se zatím v klinické praxi rutinně používá pouze systém Micra (Medtronic, Inc.).
Implantace se provádí přes femorální žílu dlouhým, řiditelným zavaděčem. Cíl: Zhodnotit výsledky implantací LP Micra (Medtronic, Inc.) v IKEM mezi 30. 3. 2017 a 12. 11. 2021.
Soubor a metodika: Soubor tvoří 60 pacientů, kterým byl implantován LP (průměrný věk v době implantace 73,7 roku, směrodatná odchylka [SD] +- 9,9 roku; ženy tvořily 33,3 %). Byly hodnoceny implantační parametry, jako jsou implantační a skiaskopický čas, dávka rtg záření a výskyt komplikací.
Dále byly sledovány stimulační parametry při implantaci, za měsíc a rok po implantaci. Data implantačního výkonu byla analyzována Spearmanovým testem a bivariační analýzou.
Stimulační parametry jsme analyzovali Friedmanovým testem. Výsledky: Doba implantačního výkonu se ve sledovaném období nezměnila (průměr 63,5 min, SD +- 27,5 min; ρ = -0,0575, p = 0,6624).
Významný pokles jsme ale zaznamenali ve skiaskopickém čase (průměr 4,1 min, SD +- 3,6 min; ρ = -0,4817, p < 0,0001) a v dávce rtg záření (průměr 1 396,8 µGy/m2, SD +- 3 248,6 µGy/m2; ρ = -0,6454, p < 0,0001). U posledních 40 pacientů byla v 37 případech implantace přístroje úspěšná ihned napoprvé a u tří pacientů vyžadovala pouze jedno přemístění.
Stimulační parametry (impedance, senzing a stimulační práh) zůstaly v příznivých hodnotách po měsíci i po roce od implantace LP Micra. Celkem byly zaznamenány tři závažné komplikace výkonu (5 %), a to všechny v průběhu prvních 20 výkonů.
U posledních 40 implantací jsme nezaznamenali žádnou vážnou komplikaci. Do jednoho roku od implantace LP Micra zemřelo 13 (21,7 %) pacientů.
Příčinná souvislost úmrtí s implantací LP Micra nebyla prokázána ani v jednom případě. Závěr: Implantace bezesvodového stimulátoru Micra je bezpečná.
Doba výkonu se s přibývajícími zkušenostmi významně nezkrátila, ale klesl skiaskopický čas i dávka rtg záření. Stimulační parametry zůstávají příznivé i rok po implantaci. Úmrtnost do roka od implantace je poměrně vysoká, ale nesouvisí s implantační procedurou.