Abstrakt
Rozvoj biotechnologií a genetického inženýrství na konci minulého tisíciletí přinesl přelom v terapii nemocných se zánětlivými revmatickými chorobami, u kterých selhala terapie konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími antirevmatickými léky (conventional synthetic disease modifying anti-rheumatic drug csDMARD). Nástup biologické terapie zlepšil prognózu a kvalitu života pacientů, ale přinesl ekonomickou zátěž spojenou s dosud celosvětově vysokou cenou této léčby.
Narůstající potřeba biologických chorobu modifikujících antirevmatických léků (biological disease modifying anti-rheumatic drug, bDMARD) a jejich cena vedla po vypršení patentu na originální bDMARD k nástupu biosimilárních léků (biosimilar disease modifying anti-rheumatic drug, bsDMARD). Vzhledem k složité proteinové struktuře nelze bsDMARD považovat za tradiční generika, ale vysoce podobné kopie bDMARD, ze kterých vycházejí. Účinnost, bezpečnost a biosimilarita srovnatelná s originálním bDMARD musí být prokázána prostřednictvím klinických sledování před zavedení bsDMARD do klinické praxe.
Předpokládá se, že cenově dostupnější bsDMARD umožní celosvětově širší dostupnost a udržitelnost léčby. Schválení prvního bsDMARD CT-P13 (biosimilární infliximab) se stalo přelomovou událostí, která umožnila rozvoj dalších bsDMARD.
Tento článek se zabývá vybranými bsDMARD využívaných v současnosti v terapii zánětlivých revmatických onemocnění v České republice.