Charles Explorer logo
🇨🇿

Prevalence dysfagie a dysartrie u geriatrických pacientů s diabetes mellitus - pilotní studie

Publikace

Abstrakt

Úvod: S narůstajícím věkem se zvyšuje pravděpodobnost výskytu dysfagie a dysartrie u pacientů. Diabetes mellitus může tuto pravděpodobnost zvyšovat, proto u diabetických pacientů zvláště v seniorském věku se mohou častěji rozvíjet symptomy incipientní dysfagie či lehké dysartrie. Cílem pilotní studie bylo zmapování potencionální prevalence těchto obtíží v symptomatice diabetu.

Metodika: Celkem bylo vyšetřeno 65 pacientů na našem pracovišti, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Klinickou skupinu (A) tvořilo 33 pacientů (z toho 16 žen) s diabetes mellitus, kontrolní skupinu (B) tvořilo 32 pacientů (z toho 18 žen) bez diabetes mellitus. Věkový rozptyl byl u obou skupin stejný (A: průměrný věk 75,2+-6,8 let x B: 76,9+-8,7 let; p = 0,37). Vylučující kritéria pro obě skupiny byla anamnéza CMP, nadále neurodegenerativní či nervosvalové onemocnění, onkologická či chirurgická komorbidita v orofaryngeální oblasti, jakkoliv ovlivňující polykání a motorickou řečovou realizaci.

Každý z pacientů byl vyšetřen klinicky a následně testován prostřednictvím standardizovaných diagnostických testů na přítomnost dysfagie (test GUSS) a dysartrie. Přítomnost/absence dysartrie u pacienta určil výsledný skór v testové baterii TEST 3F hodnotící tři hlavní oblasti: faciokineze (oromotorika), fonorespirace a fonetika (artikulace, prozódie). Následně byla provedena statistická analýza výsledných skórů ve výše popsaných testech mezi oběma skupinami (skrze neparametrický Mann-Whitneyův U test).

Výsledky: Byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinami jak v přítomnosti dysfagie (M-W test: U = 388,5; p = 0,04; AUC = 0,37), tak i dysartrie (M-W test: U = 322; p = 0,007; AUC = 0,3).

Ve skupině A (n=33) byla diagnostikována dysfagie u 12 pacientů (34,4 %), z toho u 6 pacientů dysfagie lehkého stupně a zbylých 6 středně-těžký stupeň dysfagie s vyšším rizikem aspirace. U 10 pacientů (30,3 %) byla splněna kritéria pro udělení diagnózy dysartrie. Komorbidita dysfagie a dysartie byla zaznamenána u 6 pacientů (18,2 %).

Ve skupině B (n=32) byla diagnostikována dysfagie pouze u 2 pacientů (6,3 %) a dysartrie taktéž u 2 pacientů (6,3 %). Komorbidita dysfagie a dysartie v této skupině zaznamenána nebyla.

Závěr: Výsledky naší pilotní studie prokázaly statisticky významně zvýšenou prevalenci dysfagických a dysartrických obtíží u geriatrických pacientů s diabetes mellitus v porovnání s nediabetickou kontrolní skupinou pacientů.