Příspěvek shrnuje základní tendence ve vývoji morfologie a syntaxe u českého monolingvního dítěte a výsledky vztahuje k zahraničním výzkumům. Výzkum je založen na analýze autentických výpovědí dítěte.
Cílem příspěvku je prezentovat univerzální strategie v osvojování gramatických kategorií a poukázat na specifika češtiny. U osvojování gramatických kategorií je možné pozorovat univerzální tendence, jedná se např. o jistý sled osvojování pádů u jmen a provázanost některých slovesných kategorií.
Univerzální tendence se projevuje i v hypergeneralizaci. Vývoj gramatických kategorií navazuje na vývoj kognitivní, a především na rozvoj pragmatické kompetence - dítě vyjadřuje to, co potřebuje, pomocí prostředků, které má k dispozici.
Rychleji se vyvíjejí takové prostředky, jež dítě využívá k vyjadřování svých bezprostředních potřeb. Vliv pragmatických a kognitivních faktorů se manifestuje i v oblasti syntaxe.
Výzkumná evidence naznačuje, že více než jazyková složitost souvětných struktur hraje důležitou roli kognitivní náročnost struktury, tj. které myšlenkové operace musí mluvčí vykonat, aby danou výpověď mohl produkovat.