Abstrakt
Předložená monografie není komentář, nýbrž pokus o určitý přístup, náhled a způsob četby listu Římanům, který má ukázat jak obraz Pavlovy spirituality, tak podněty k osobní spiritualitě (duchovní obnově) čtenáře. Budeme sledovat dynamiku duchovního života a to výhradně v listu Římanům, tj. s respektem k uspořádání látky v tomto listu.
Zřetelněji tak vyniknou čtyři skutečnosti: (a) Pavlův záměr; (b) dobře promyšlený postup jednotlivých lekcí, jimiž Pavel duchovní život svých čtenářů formuje ; (c) základ Pavlovy spirituality ve Starém zákoně; (d) kontinuita dílčích sdělení i celých lekcí. Řada citátů ze sekundární literatury má doložit, jak silně tato perspektiva rezonuje i v odborné literatuře a jak výstižně jsou spirituální východiska formulována zejména v české bohoslovecké (vykladačské) tradici XX. století. Citáty představují v monografii nejen potvrzení směru výkladu, ale činí z publikace i duchovní četbu.
Postup lekcí spirituality je dobře promyšlený. Základ je postaven na skrytém Božím působení, které Pavel dokládá jednak Starým zákonem, jednak vlastní zkušeností.
Na mnoha místech Pavel jednotlivé fáze duchovního růstu popisuje. Jeho výpovědi o spiritualitě se vyznačují mystickou terminologií a díky tomu někteří badatelé neváhají označit Pavlaa za mystika.
Výrazný je v tomto směru Albert Schweitzer. V listu Římanům je základním sdělením, z něhož bude Pavel svou duchovní závěť stavět, starokřesťanské vyznání víry zvané formule smlouvy.