Článek představuje možný směr ve výzkumu motivace vyučujících a žáků ve vyučování a osvojování jazyků za využití teorie možných já (TMJ). Text v úvodu představuje východiska TMJ, jež se úspěšně etablovala jako teoretický rámec v psychologii, pedagogice i aplikované lingvistice, a navazuje pak na její uplatnění ve výzkumu dvou klíčových aktérů jazykového vyučování - vyučujících a žáků. Nejprve představuje výzkum profesní identity učitelů jazyků a dále se zaměřuje na vybrané studie v aplikované lingvistice, kde se
TMJ výrazně prosadila ve zkoumání motivace k učení se cizímu/druhému jazyku. Představením vybraných studií, jež využily TMJ, nastiňuje text možnosti jejího ověření v oblasti vyučování a osvojování češtiny jako druhého jazyka i ve výzkumu osobnosti učitele druhého jazyka (ať už češtiny či jazyka jiného) v českém prostředí, kde byla TMJ dosud využita minimálně.