Pro zahraniční studenty na českých lékařských fakultách je znalost českého jazyka důležitým nástrojem pro úspěšnou komunikaci s pacientem a k nácviku potřebných praktických dovedností budoucího lékaře. S češtinou se ale většina z nich poprvé setkává právě až v prvním ročníku studia medicíny.
To předurčuje určitá specifika výuky tohoto jazyka, kter ý se ve velmi krátké době musí posunout z výuky na úrovni A0 k výuce jazyka pro specifické účely - tedy medicínu. Vzhledem k tomu, že čeština je pro zahraniční mediky jen okrajovým předmětem s poměrně malou časovou dotací, je nutné efektivně strukturovat gramatickou část s nácvikem správné komunikace za použití adekvátní slovní zásoby.
To je výzva nejen pro studenty samotné, ale samozřejmě i pro učitele, kteří připravují koncepci předmětu a tvoří obsahy kurzů. Následující příspěvek si klade za cíl zmapovat aktuální situaci ve výuce češtiny jako cizího jazyka na lékařských fakultách a nastínit některé problémy a výzvy.