Abstrakt
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu již třicet let chrání rozsah a kvalitu zemědělské půdy, a i když byl standard ochrany v průběhu času navyšován, nic z toho nezabránilo znatelným úbytkům zemědělské půdy v České republice. Současně platná právní úprava navíc poněkud opomíjí ochranu mimoprodukčních funkcí zemědělské půdy včetně klimatické funkce, ačkoliv tyto hrají zásadní úlohu ve stabilitě ekosystému zemědělské půdy a koncepční dokumenty na národní i nadnárodní úrovni vyžadují přijetí odpovídaj ících opatření.
Připravovaná změna zákona č. 334/1992 Sb. má za cíl popsanou situaci napravit. Autoři příspěvku zvolili čtyři klíčové změny, které novela vnáší do českého právního řádu - konkrétně nové vymezení zemědělského půdního fondu, které považuje krajinné prvky za součást zemědělské půdy, na které se tyto prvky nachází, pravomoc orgánu ochrany ZPF prohlásit pozemek za zemědělskou půdu, dále novou zásadu plošné ochrany zemědělského půdního fondu podtrhující mimoprodukční funkce zemědělské půdy a konečně institut agrivoltaiky jakožto hybridní formu výroby elektřiny ze solární energie, která zachovává souběžnou zemědělské produkci.
Vybrané změny byly popsány z hlediska věcného a technického, zasazeny do právního rámce platného práva a zanalyzovány, pokud jde o možné dopady do faktického stavu a právního řádu. Autoři učinili závěr, že představená novela je způsobilá přiblížit právní úpravu cílům dle přijatých koncepcí, pokud ovšem nedozná výrazných úprav v rámci nadcházejícího projednání Parlamentem České republiky.