Studniční stavení ve Zlaté Koruně jako před-parléřovská stavebnice. Příklad inkorporace dlouhodobě deponovaných článků do mladší struktury.
Abstrakt
Článek se věnuje studničnímu stavení kláštera Zlatá Koruna, které bylo starším bádáním přijato za dílo Michala Parléře a za objekt vzniklý po polovině 14. století. Cílem příspěvku bylo poukázat na tvaroslovnou, proporční a materiálovou odlišnost zachovaných fragmentů od zbytků nádvorní stěny východního křídla ambitu - a navrhnout, že strukura studničního stavení vznikla během stavebního boomu kolem roku 1300 a po polovině 14. století byla pouze inkorporována do mladších, právě vznikajících, struktur.
Pro správnost této hypotézy hovoří nejen samotná odlišnost fragmentů studničního stavení od přilehlých struktur nádvorní stěny východního křídla ambitu, ale i shromážděné (a donedávna částečně opomíjené) fragmenty klenebních přípor z jiných prostor kláštera, pocházejících právě z doby kolem roku 1300.