Abstrakt
Příběhovost hraje významnou roli ve fungování moderních muzeí, což se odráží jak v jejich prezentaci navenek či popularizační činnosti, tak ve stavbě samotných expozic. Speciální oblast pro zkoumání fungování příběhovosti v muzeích tvoří oblast muzejní prezentace soudobých dějin. Přestože každé uchopení dějin (a i historické vědomí jako takové) v sobě obnáší silný narativní aspekt, právě o soudobých dějinách se dá mluvit jakožto o svého druhu naratologickém problému.
Článek představuje autorčin návrh typologie narativních režimů v muzejní prezentaci soudobých dějin. Pojednává o jejich specificích, přednostech a rizicích.