Abstrakt
Šátek, hidžáb nebo jiná forma zahalení je nejviditelnějším znakem náboženské identity. Situuje své nositelky do prostoru příslušenství, přirozené solidarity a kolektivity, skupinového členství, měl by je chránit před zraky mužů.
V západních společnostech ale takovou funkci šátek neplní, naopak je dostává do konfrontace s jejich jinakostí. Hidžáb byl transformován v západním vnímáním do negativního stereotypu.
Zahalení je zviditelňuje a dostává muslimské ženy pod dvojí tlak. Jsou pod tlakem své vlastní komunity "chránit své tělo" a zároveň jsou západní společností vnímány jako utlačované.
Důvody k nošení šátku muslimek jsou jiné než ty, které jsou evokovány Západem, tedy podvolení se mužské dominantní společnosti. Mým cílem je prozkoumat významy, které mladé muslimky šátku v ČR přikládají, jak konstruují své identity a jaké důsledky s sebou nese praxe nošení hidjabu v náboženské komunitě a v české společnosti.