Abstrakt
Příspěvek se věnuje vývoji tématu profesního rozvoje učitelů v České republice během posledních 30 let s cílem lépe porozumět kontextu tohoto fenoménu. První část představuje nástin realizovaných výzkumných šetření, projektů a legislativních změn od 90. let minulého století až po současnost.
Jsou zaznamenány změny v užívané terminologii, ale především nereflektované přínosy realizovaných projektů a jejich výstupů vzdělávací politikou. Ve druhé části je představena narativní přehledová studie, která na základě stanovených kritérií analyzuje 21 vybraných studií s cílem zodpovědět výzkumné otázky zaměřené na užitou metodologii a hlavní zjištění jednotlivých studií.
Výstupy jsou prezentovány pomocí několika hlavních témat, ke kterým se zjištění vztahují. Témata jako spolupráce, důvěra mezi učiteli a reflexe jsou prezentována jako klíčová pro efektivní rozvoj učitelů a zároveň jsou předmětem projektů realizovaných v posledních letech.
Jsou představeny nové metody a prostředky, jako reflektované videonahrávky, pomocí kterých lze účinně realizovat profesní rozvoj. Během uplynulých 30 let přinesl pedagogický výzkum důležitá zjištění v oblasti profesního rozvoje učitelů a dále zkoumá nové fenomény s ním spojené.
Proto je otázkou, jak bude s těmito výstupy pracovat vzdělávací politika, potažmo pedagogická praxe.