Abstrakt
Dopady změny klimatu v městském prostředí se týkají značné části populace, která dnes převážně ve městech žije. Městský tepelný ostrov, tj. městská oblast s vyšší teplotou než její rurální okolí, se pro mnoho urbánních oblastí stává zhoršujícím se problémem. Zejména v letní sezóně pak vysoké teploty způsobují tepelný stres a s tím spojené negativní dopady na zdraví obyvatel a také jejich produktivitu. Vzhledem k projekcím klimatické změny můžeme očekávat, že teplotní extrémy, jako jsou např. vlny horka, budou intenzivnější i četnější, tedy i předpokládané dopady na obyvatelstvo mohou být více závažné. Tyto dopady však nebudou distribuovány rovnoměrně a odrážejí různou zranitelnost různých skupin obyvatel.
Přizpůsobení změně klimatu v městském prostředí je kromě sociální zranitelnosti, chování obyvatel a dostupných technologií založeno rovněž na dostupnosti ekosystémových služeb v podobě přírodně založených adaptací. Městský krajinný pokryv je charakterizován vysokým podílem nepropustných povrchů, které teplo ukládají a emitují, a pouze malými zlomky vegetace, které naopak tepelný stres mohou zmírňovat a poskytují řadu dalších benefitů. Vegetace ale není v městském prostředí rozmístěna rovnoměrně. Prostorové uspořádání města tak může vést k nerovnostem v poskytování a dostupnosti ekosystémových přínosů, jako je ochlazování, a také k nerovnostem v dopadech vysokého teplotního stresu. To vede k otázkám jako: Kdo jsou ti, kteří čerpají přínosy městských ekosystémů? Kdo jsou ti, pro které jsou přínosy méně dostupné?
Příspěvek představí analýzu přínosů přírody ochlazování na případové studii v Praze. Analýza ochlazování je provedena pomocí modelu Urban InVEST na základě modelování teplotních extrémů ve městě. Výsledky modelu jsou dále kategorizovány jako úrovně tepelného stresu dle pocitové teploty, tedy vnímané a pociťované teploty ve městě. Expozice tepelnému stresu je propojena se socio-ekonomickými daty o populaci v analýze dostupnosti oblastí, které poskytují ochlazování. Výstupy odpovídají na výše zmíněné otázky a tím současně identifikují oblasti, kde jsou přínosy, a tedy i adaptační opatření vůči změně klimatu, nejvíce potřeba. Příspěvek bude také diskutovat cestu ke spravedlivější distribuci ekosystémových přínosů v kontextu klimatické změny a městského plánování. Výstupy představené během příspěvku mají potenciál přispět k lépe informovanému rozhodování v městském plánování a tvorbě politik pro budoucí udržitelné a spravedlivé město.