Jn der Bildnuß der Angst unsers Herrn... : Odpustkový reliéf Krista na hoře Olivetské jako legitimní prostředek spásy?
Abstrakt
Ke kamennému reliéfu Olivetské hory, původně umístěnému při severním vstupu do vídeňského svatoštěpánského dómu, se váže dnes již neexistující odpustkový nápis. Nápis dokládal kultickou úctu k obrazu, na niž ostatně poukazuje i řada dosti přesných replik na území Dolních Rakous. Kromě této skutečnosti zasazoval sochařské dílo do konkrétního, a - jestliže předpokládáme věrohodnost jeho přepisu - dosti rozporuplného historicko-politického rámce. Indulgenci totiž podle něj měl potvrdit pasovský biskup Georg von
Hohenlohe v roce 1387. Po formální stránce lze s touto datací zcela souhlasit, nicméně pochybnost vzbuzuje zmínka o biskupovi Georgovi: byl sice v daném roce zvolen pasovskou kapitulou (s podporou rakouského vévody Albrechta III.), ale kvůli sporům s protikandidátem Ruprechtem von Berg (podporovaném Václavem IV., rodem Wittelsbachů a v neposlední řadě i pasovskými měšťany) neobdržel biskupské svěcení ještě několik let. Legitimitu působení obrazu by tedy paradoxně stvrzoval nelegitimní církevní hodnostář.
Zatímco v případě textu vede násobná replikace k jisté skepsi, nakolik lze přípis považovat za autentický, kopírování obrazu už krátce po jeho vzniku jeho "autenticitu" (ve smyslu schopnosti zprostředkovat věřícím odpuštění dnů strávených v očistci) spíše potvrzuje.