Pochopení některých komplexních jevů v době laténské se při současné úrovni výzkumných metod jeví nemožné. Jde např. o odhalení podoby praxe spojené s léčbou onemocnění, nebo významu a účelu depotů železných předmětů.
Situace ve středoevropském prostředí je rekonstruována na základě informací z antických literárních a ikonografických pramenů, často z jiného geografického prostředí a širšího časového období, a archeologických nálezů, jejichž interpretace je u řady artefaktů nejasná. Běžně používané metody nejsou efektivní, ale existuje oprávněný předpoklad, že kovové artefakty z doby laténské nesou řadu informací, které doposud nebyly vytěženy.
Cílem příspěvku je představit možnosti a limity nedestruktivních i destruktivních metod, konkrétně traseologie při výzkumu nástrojů pro léčebné účely a prvkových a izotopových analýz při studiu artefaktů z depotů železných předmětů z doby laténské.