Abstrakt
Osvícenství nezahrnovalo pouze myšlenku pokroku, ale také např. systematizace společnosti, dohledu, biopolitiky nebo moderní taxonomie. Na jeho ambivalentní podobu již poukázalo mnoho teoretiků a teoretiček.
S osvíceneckým dědictvím a aplikacemi liberalismu v meziválečném Československu pracuje i historik Pavel Baloun. V centru jeho pozornosti stojí sociální praxe proticikánských opatření v letech 1918-1941, kriminalizace a konstruování skupiny "cikánů", jež zahrnovala poměrně různorodé aktéry a aktérky.
Tato kategorizace nebyla jako mocenský akt utvářena pouze policií, četnictvem nebo soudy, ale také třeba podomními obchodníky a obchodnicemi.