Badatelsky orientovaná výuka se postupně rozšiřuje do školní praxe a je povážována za přínosnou. Její reálné uplatnění ve výuce dějepisu však přináší konkrétní praktické otázky: Jak poznáme, že žáci zvládnou jednotlivé fáze badatelského procesu? Dokáží porozumět lidem v minulosti? Jak poznáme, že se zlepšují? A v čem přesně se zlepšují?
V rámci projektu Dějepis+ jsme využili cvičení v aplikaci HistoryLab jako diagnostický nástroj zaznamenávající tvůrčí myšlenkové pochody žáků. Tento nástroj lze připodobnit k Documents Based Question nebo k Historical Assessment of Thinking (Breakstone 2014). Pro vyhodnocení šesti tisíc cvičení bylo vytvořeno kódovací schéma, podle kterého kodéři určovali přítomnost indikátorů historické gramotnosti v odpovědích žáků. Příspěvek představí průběh tvorby kódovacího schématu, výzvy, které bylo potřeba vyřešit (zaučení kodérů, shoda kodérů) a příležitosti, které kódovací schéma nabízí do budoucnosti.