V dějinách evropské reformace zaujímá česká reformace zvláštní místo. Začala v době, kdy v ostatních evropských zemních nebyla situace pro reformační teze ještě vůbec zralá.
Velmi bohatá protestantská literatura (zejména německá) Husa a následné hnutí se všemi jeho směry vůbec do reformace nezařazuje. Průlomem je dílo českého protestantského historika Amedea Molnára, který jako reformační princip nepovažuje trojí sola, a nabídl daleko širší pojetí reformace i její hodnověrnou periodizaci.