Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na recepci výprav skandinávských autorů vedených na přelomu 19. a 20. století v českých dobových periodikách, zabývá se otázkami, čím výpravy do vzdálených koutů země zaujaly české čtenáře, co znamenaly pro českou společnost či jak se tyto cestopisy vypořádaly s napětím mezi dokumentární věrností a subjektivním zážitkem. V centru pozornosti stojí cestopisná svědectví k zemským točnám (k severní se v letech 1894-1896 vydal pod vedením Otto Sverdrupa norský polárník Fridtjof Nansen; k jižní pak vedly v letech 1901-1904 kroky švédského polárníka Otto Nordenskjölda), ale i do centra Asie (švédský cestovatel Sven Hedin odkryl českému čtenáři mj.
Indii či Tibet, o němž vedl v únoru 1910 v rámci svého evropského "turné" úspěšnou přednášku v pražském Rudolfinu).