Ani zástupci odborné veřejnosti si často nejsou vědomi existence propojeného a centralizovaného systému několika set dopravních kamer, které v ČR provozuje Policie ČR, obce a další provozovatelé. Co vše je ze záznamů těchto kamer zjistitelné, jak dlouho se uchovávají a pro jaké účely je lze využít? Na základě konkrétního případu řešeného již několik let soudy různých stupňů, nejnověji i Ústavním soudem ČR, autor hledá odpovědi na tyto otázky a snaží se též o jejich zobecnění a predikci dalšího vývoje.
Text tak é stručně analyzuje přípustnost zásahu do práva na ochranu soukromí v daném případě a jeho meze a na základě dostupných informací popisuje samotný systém Centrální automatické kontroly vozidel.