Abstrakt
Ráda bych vás v tomto článku blíže seznámila s tím, že na hory se vydávají běžně i osoby se zdravotním postižením a proč se zajímají o klasifikaci a kompenzační pomůcky.
Zkratka para byla mezinárodní dohodou uznána pro paralelní provozování sportu osob se zdravotním znevýhodněním vedle sportu běžného. Přestože některé vrcholové závody již probíhají společně a na stejných sportovištích, je z mnoha důvodů stále nutné je profesionálně odlišit. Termínem "para lyžování" se tedy označuje lyžování osob se zdravotním postižením. Konkrétně alpské disciplíny zahrnují sedm závodů: sjezd, slalom, obří slalom, super-G, alpskou kombinaci a paralelní týmové závody.
Sport byl vyvinut po konci druhé světové války, kdy se zranění bývalí vojáci chtěli vrátit ke sportu, který měli rádi. V roce 1948 byly nabídnuty první kurzy para lyžování v Evropě. V České republice došlo k rozvoji tohoto sportu až kolem roku 1980. Závody jsou vhodné jak pro muže, tak i pro ženy s tělesným postižením, kteří využívají dovolené kompenzace, jako jsou například stabilizátory, monoski či hrazda na spojení lyží. Mohou využívat běžné hůlky a také nemusí, třeba při absenci horní končetiny. Lyžaři se zrakovým postižením jsou na svahu provázeni traséry, kteří využívají zvukové signály. Všichni však musí používat vybavení v souladu s určenými pravidly, které stanovilo IPC.