Abstrakt
S nástupem do školy dochází u dětí k zásadní změně v pohybovém režimu, kdy ubývá přirozeného pohybu a přibývá statických pozic, kdy děti sedí několik hodin denně v lavici či případně s možností proložit to sezením na koberci. Takto strávená doba příliš zatěžuje dětský organismus, a proto je vhodné ji minimalizovat a kompenzovat, aby byl podpořen fyziologický vývoj a předcházelo se rozvoji pohybových i dalších poruch (např. metabolických, psychických). Děti je nezbytné vést a motivovat k pohybu nejen v hodinách tělesné výchovy (2, max. 3 vyučovací hodiny týdně), ale i s využitím dalších organizačních forem.
Pojem tělovýchovná (pohybová) chvilka označuje krátkodobou pohybovou činnost žáků v délce 2-3 minuty, kterou lze začlenit do jakékoliv vyučovací hodiny pro zpestření výuky, k potlačení únavy a k obnovení snížené pozornosti žáků. Z dlouhodobého hlediska tělovýchovné chvilky slouží k vytvoření návyků k pravidelné pohybové činnosti, k pozitivnímu vztahu k pohybu a při správném provádění i k upevňování správného držení těla. Je důležité, aby učitel uměl vystihnout tu pravou chvíli pro změnu činnosti a ovlivnit tak snižující se pozornost žáků či zhoršující se držení těla (Nováček, Mužík, Kopřivová, 2001).