Abstract
Práce se věnuje vztahu pražských zlatnických organizací k patronovi svého řemesla - sv. Eligiovi, a jeho dlouhé a bohaté tradici, která nemá v českém prostředí obdobu.
Na základě četných archivních pramenů je ilustrován vývoj, kterým tento vztah po dobu své existence prošel, a to od samých začátků na sklonku vlády Karla IV. až do poloviny 20. století.