Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou dia-gnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci.
Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod.
Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému.
Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2-6 měsíců od ukončení léčby.
PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3-4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou l éčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků.
HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.