Abstrakt
V porevolučních letech se v České republice díky demokratizačním procesům v kultuře a společenské orientaci na Západ začaly postupně do akademického prostředí prosazovat první semináře tvůrčího psaní. Obor se rozvinul ve Spojených státech amerických jakožto experiment ve vzdělávání amerických anglistů.
Výsledný stav vývoje, který za sebou v zahraničí disciplína zanechala, byl aplikován na českou porevoluční literární kulturu. Výsledkem byla rozdrobenost a roztříštěnost přístupů k výuce.
Sledovaným obdobím je rozmezí porevolučních let až po rok 2015, kdy zanikla Literární akademie, první a doposud poslední vysoká škola, která nabízela magisterské studijní programy tvůrčího psaní. Dějiny českého akademického tvůrčího psaní jsou však pestré a netočí se rozhodně pouze kolem Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého. Otázkou je, jaké přístupy v rámci akademické obce vznikaly a jak si tento importovaný koncept dokázal poradit s dosavadní literárněvědnou a obecně literárně kulturní tradicí.