Abstract
Příspěvek se obsahově zaměřuje na výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami integrovaných v běžných třídách základních nebo středních škol. Zahájíme společnou diskusí o způsobech, které jsou při jazykovém vyučování těchto žáků v běžných třídách realizovány.
Zaměříme se především na způsoby individualizace práce v hodinách českého jazyka a pojmenujeme případné dopady nesprávných způsobů individualizace se zřetelem k integrovaným žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem příspěvku je představit si na praktických příkladech jeden z možných způsobů řešení problematických míst jazykové edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v podobě tzv. konstruktivistické diferenciaci učení založené na diferenciaci výukových cílů.
Domníváme se, že se jedná o způsob práce, jehož prostřednictvím lze (nejenom) integrované žáky vzdělávat s respektem k jejich potřebám, možnostem a v přirozené návaznosti na jejich stávající znalosti a dovednosti.