Nahrazení infikované cévní protézy allograftem je možným řešením této komplikace díky dokumentovanému nízkému riziku reinfekce. Nejčastěji se allograft využívá v případech, kdy vlastní tkáň pacienta již není možné využít.
Prezentujeme případ sedmdesátiletého pacienta, kter ý podstoupil opakované cévní rekonstrukce na pravé dolní končetině. Na naši kliniku byl přijat pro progresivně se zvětšující rezistenci v pravém třísle.
Byl zařazen na čekací listinu na čerstvý allograft. Podstoupil nahrazení infikovaného pseudoaneurysmatu a protetického materiálu femorální bifurkace tepenným allograftem.
Původní femoro-popliteální autovenózní bypass byl reimplantován do allograftu. Během operace byly pozorovány známky sepse, hemokultura vyšla negativní.
Kultivace z rány i drénu byly negativní. Pacient byl propuštěn sedmý pooperační den s profylaktickými antibiotiky. Časná ambulantní kontrola neodhalila žádné známky rekurence infekce a průchodnou cévní rekonstrukci.
Sedm a půl měsíce po poslední operaci se femoro-popliteální bypass uzavřel, bylo rozhodnuto o konzervativním postupu. Dva roky po výkonu se vyvinulo malé, trombozované pseudoaneurysma allograftu z důvodu přechodné non-compliance pacienta k užívání imunosupresivní terapie.
Postupovali jsme konzervativně. Dva a půl roku po operaci je allograft průchodný a končetina zachována.