Geografie nespokojenosti a odporu: Časoprostorová analýza volebních výsledků populistické radikální pravice v Česku mezi lety 1992 a 2021
Abstrakt
Tento článek analyzuje populistickou radikální pravici v Česku od pádu komunistického režimu a demokratizace voleb. Nejprve jsme jednotlivá politická uskupení kategorizovali na základě relevantních teoretických konceptů (nativismus, populismus, autoritarismus) a následně jsme analyzovali prostorové vzorce jejich volební podpory, což nám umožnilo zkoumat geografické aspekty stranického nahrazení.
Vzorce volební podpory se mezi populistickou radikální pravicí 90. let a současnosti výrazně lišily, nicméně v posledních volbách se prostorové vzorce volební podpory SPD značně přiblížily někdejším vzorcům SPR-RSČ, což je tendence, která může nabýt na větší důležitosti v budoucnu. Hlavní výsledek práce pak představuje identifikace specifických míst, kde se sledované strany těší dlouhodobě silné podpoře.
Na tato místa v souladu se současnou literaturou odkazujeme jako na "místa, která zůstala pozadu nebo nemají význam". Prvotní identifikace takových míst může hrát klíčovou roli v pochopení, proč jsou teoreticky naplněná nespokojeností a odporem a jejich obyvatelé potenciálně využívají volební urnu jako určitý akt odboje proti vnímaným "vnějším nepřátelům".