Hlavním cílem článku je kulturně historická interpretace společenských dopadů produkce hudebních žánrů na pomezí lidové a populární hudby. Cílem šetření je osvětlit recepci a kulturní význam těchto hudebních hybridů v českém kontextu, se zvláštním zaměřením na jejich přeshraniční interakci s Rakouskem.
Studie zkoumá styčné body věku, třídy, etnicity a genderu související s preferencemi hudebních žánrů na pomezí lidové a populární hudby v Rakousku i v Českých zemích v 90. letech 20. století, tedy v období, které se vyznačovalo skokovou a zesílenou integrací globálních kulturních vlivů. Výzkum se převážně opírá o empirii a stávající stav expertního poznání a identifikuje několik kontextuálních a modelových rolí, v nichž tato hudba mohla sloužit jako rozdělující nebo sjednocující faktor.
Identifikace průsečíků mezi spotřebou, produkcí a cirkulací lidovky je zde pojednána ve třech aspektech: věku, třídě a geografii.