Abstrakt
Příspěvek sleduje význam míst a jejich ztvárnění ve třech knihách pro děti od Otfrieda Preußlera. Analyzuje prostor lesa, rybníka, hradu, studny a podzemí v dílech Vodníček (1956), Malá čarodějnice (1957) a Malé strašidýlko (1966).
Text se opírá zejména o teoretické statě a knihu Daniely Hodrové Místa s tajemstvím (1994). Dokládá, že jednotlivá dějiště jsou důležitým významotvorným činitelem, a právě jejich zdůvěrněná podoba v knihách pro děti bývá v rozporu se svým původním archetypálním určením.
Slouží jako projekční plocha postav (galerie předků v muzeu), splývají s postavami (mlýn, chaloupka) a všechna bez výjimky hrají podstatnou roli p ři formování jejich identity.