Příspěvek zkoumá topiku v díle Čarodějův učeň Otfrieda Preußlera. Pozornost je soustředěna na prostor lesa, mlýna a vesnice.
Text se opírá zejména o teoretické statě a knihu Daniely Hodrové Místa s tajemstvím (1994) a kolektivní monografii Poetika míst: kapitoly z literární tematologie (1997). Mezi žánrem, místy a syžetem lze u Preußlera vysledovat těsnou provázanost.
Studie dokládá, že zmíněná místa lze chápat také jako metafory určitých způsobů vnímání a postojů ke světu.